Leden 2013

Fall

24. ledna 2013 v 11:38 | Katerria |  Psáno v melancholii
the colorful wonder is passing away
falling down, lying here,
crumblig, fragile,
too weak
diappearig
like a soul is leaking from a dying body
that now is going to be hidden
by winter's cloth of white
numb under icy kisses
but then spring comes
the first shine of a real day
a life-giving rain
and the spirits
return again

Po setmění v sešitě matematiky...

22. ledna 2013 v 12:57 | Katerria
Nic tolik nepotěší, jako když k vám spolužák míříce k tabuli prohodí: "Ten obrázek se ti povedl!"

Nic nezkazí náladu tak výmluvně, jako když se musíte unaveni nedostatkem spánku připravovat na čvrtletku.
Nic neuklidní tak dokonale, jako pohled do příkladů, o nichž jste právě před dvěma měsíci radši nechtěli uvažovat, a teď při pohledu na ně zjišťujete, že jim skvěle rozumíte.

A nic tak prudce nezastaví srdce, když profesorka uprostřed práce řekne: "Ještě deset minut."
Myslím ale, že tak to cítili všichni.


Co mě fascinuje, mně je to teď úplně jedno. Ony mi jsou poslední dobou známky úplně fuk. Neřeším, co dostanu na vysvědčení. Neřeším průměry ani procenta. Nenapomínám se, že jsem se měla učit. Kdybych to měla prožít volný čas znova, dopadlo by to úplně stejně.

Je fakt bezva vědět, že někdy byly doby, kdy jsem se ve škole neučila a bála se, abych náhodou nedostala dvojku; že kdysi jsem byla mnohem častěji nemocná a nikdo mi nevyhrožoval neklasifikací z tělocviku.

Nebo že úplně na začátku by mě ani nenapadlo udělat čárku vedle řádku. (S úsměvem vzpomínám, s jakým pohoršením jsme ve třetí třídě vnímali spolužáka, který si na okraj stránky namaloval malinký vláček... xD )


Ale stejně si myslím, že nyní toho nejenom víc vím (za ty všechny roky etc.), ale že i z hodin si toho víc pamatuju, rychleji chápu a když se náhodou nezkouší nebo nepíšeme, přijde mně látka o něco zajímavější.

Jo, je to život; a tahle fáze mně přijde celkem fajn.
Ale teď k nadpisu.
Jak vypadá noc v sešitě matematiky?
Vztahuje se k datu 9. 11. 2012, kdy se vlastně nic tak nezapomenutíhodného nestalo, jen jsem si v příliš nematematické náladě čmárala :)

Čím déle se na to dívám, tím mi ta kresba připadá nedokonalejší...
Ale podivně uklidňuje.

Takhle se na to dívat je trochu divné, přiznávám...


Černý motýl

19. ledna 2013 v 12:00 | Katerria |  Psáno v melancholii
//Když to čtu znova po sobě, říkám si, co mě to napadlo to uveřejnit...//

Maličká víla,
jíž křídla shořela

Zestárlá panna,
co duše ve skrytu
chvěje se z obratu

Je to neznámo,
touha, smích
i temno ve dveřích

Je to záře plamenů
spoutaná ve stínu
Je to žal,
padlý ideál

Žal
i nutnost žíti dál

Stín, nebo Ďábel?

11. ledna 2013 v 20:36 | Katerria |  2D představy
Původně mělo jít o někoho úplně jiného. Měla jsem kresbu na přeplněném papíře a prostě se mi to nějak vymknulo - respektive efekt mého snažení byl mírně jiný a mně už přišlo zbytečné scházet z cesty, když mi pod rukama vznikalo řešení sice něčeho jiného, nicméně také ře
šení.

Původně to byla postava pro Di. Jenže správný obličej se mi prostě ne a nechtěl podařit, vypadalo to spíš jako skřítek. Tak jsem gumovala a překreslovala až do fáze člověka - jenže výrazně jiného. A temnějšího i éteričtějšího.
Ale mě už to snažení přestalo bavit, tak jsem se přestala bránit nahodilým čarám.

Seznam na cesty o třech položkách

6. ledna 2013 v 12:25 | Katerria |  Svět kolem
"Co si vzít s sebou na pustý ostrov": velmi frekventovaná otázka seznamovacích kurzů, táborů, souborů, ...
Test fantazie.


Víte, vše už bylo (minimálně) jednou řečeno.
Nehodlám se ovšem inspirovat Danielem Defoem, přebírám ideu Douglase Adamse, neboť pokud si dobře vzpomínáte na Stopařova průvodce Galaxií, nejdůležitější věcí při cestování je ručník. A proč? ;)

Dejme tomu, že to budou tři položky, protože takové byly podmínky, když jsem na to měla odpovědět posledně.

Dále tedy na seznam přidám zubní kartáček, alespoň jeden (když - pardon, - se mi něco dostane do rovnátek, tak abych měla alespoň nějakou šanci...)

No a poslední nezbytností je samozřejmě blok a tužka... A vzhledem k tomu, že se to dá shrnout jako psací souprava, beru si oboje... ;)


Když se balím na dovolenou, vypadá to samozřejmě úplně jinak ;D

Jak jste si ale všimli, opravdu tam nejsou žádné věci jako krémy, parfémy, řasenky nebo make-up. Předpokládám, to také ani moc lidí neuvádí, ačkoli to je to, na co celý den myslí...

Také nepředpokládám, že na ostrově bude wi-fi či signál, takže mobilní telefony a notebooky by byly k ničemu. Foťák by se možná docela hodil, ale celkem brzy by nejspíš došla šťáva.


A kam se vůbec jede? Možná by bylo také vhodnou otázkou co na sebe...