Projekt365 - epilog

28. října 2013 v 15:57 | Katerria |  Projekt365
Je dost možné, že si toho již někteří z vás povšimnuli, ale dlouho jsem nic nenapsala.

Mohla bych udat mnohem více důvodů, ale ten zakladní byl ten, že jsem byla líná stahovat z mobilu fotky. Když nemáte motivaci, tak to jen tak neuděláte.

A motivace skutečně nebyla.
Došlo mi totiž, že je tohle sice krásná ztráta času a někdy si nejspíš moc ráda svoje fotky prohlédnu, jenže už prostě nechci.



Mnoho fotek za (na mě) moc dlouhou dobu bylo beze smyslu. Jo, někdy některá skutečně měla co říct, to přiznávám. Ale čím dál začínaly přibývat ty, které bych mohla udělat každý den a nebylo by to jiné. Prostě fotky pro vyplnění prázdného místa. Deprimující.

No a pak mě to skutečně začalo přestat bavit, a když dělate projekt, který má být zábavný, s tímto pocitem, tak je to už opravdu mrhání časem.


Projekt mi dal hrozně moc.
Naučila jsem se každý den vyplnit jakousi rutinu, ač jsem si vzpomněla třeba půl hodiny před půlnocí, když už jsem spala. To byla i sranda.
Naučila jsem se dívat se z více úhlů a zamýšlet se, co se dnes vlastně stalo důležitého a jak to zachytit - s tím, že právě tak to dělá spousta jiných blogerů z celého světa, které jsem nikdy nepoznala.
A hlavně jsem věděla, že dělám něco pro sebe.

Asi to nebylo to pravé ořechové, protože jsem začínala nabývat na dojmu, že si zahlcuji blog články s nesmylsnými nadpisy a ještě nepovedenějšími obrázky. Jednotlivé dny mi tak trochu splývaly ve směsi fotek špatné kvality, ohlas nebyl takový, jako při mé jiné tvorbě, a když jsem si procházela blog, výsledek se mi jednoduše nelíbil.


Sobota 4. 10. byla i bez toho v jistém smyslu přelomová, neboť jsem se po necelých dvou měsících strávených v Německu vracela do Čech.
No a když na ni v Projektu vycházelo takové krásné číslo, jako je 102, tak jsem to vzala jako znamení, že je čas končit. V nejlepším se má přece přestat.


Fotit samozřejmě budu dál, jenom na stejných pricipech, jako předtím - nebudu ohrožovat kvalitu ani kvantitu.
Na projektu mi totiž krom toho vadilo, že jsem měla vybrat jen jednu fotku - uznávám, že to je i docela logické. Když jsem ale měla víc povedených z téhož dne, pak už jsem nestíhala psát samostatné články.

Také mě focení nebere tolik, jako psaní či kreslení, které byly z hlediska časového stlačeny na životní minimum.

V životě by mě ale nenapadlo, že by mohl můj blog skončit u fotografického deníčku. Tak to ani dopadnout nemělo, proto tohle rozhodnutí.



Závěrem bych to shrnula jako velice dobrou zkušenost a všem, kteří o Projektu365 uvažují, ho vřele doporučuji. Zkuste to, třeba vám sedne.

A poslední - sté - foto projektu, svítání na nádraží v Hildesheimu:



K.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 29. ledna 2014 v 21:44 | Reagovat

Člověk by se neměl do ničeho nutit, že. :-)

2 Katerria Katerria | 6. března 2014 v 20:38 | Reagovat

No právě ;P

3 Roz Roz | Web | 17. března 2014 v 20:54 | Reagovat

KOukám, že's dělala stejnej projekt jako já :)
Já jsem dělala jeden už minulej rok (úspěšně dokončen) a letos jsem začala nanovo.
Abych pravdu řekla, už spíš fotím jen protože musím a ne že by se mi nějak moc chtělo. Tak uvažuju nad tím, zda to taky ukončit. No, ale zase na druhou stranu, je zajímavé si všechny ty fotky potom prohlížet. :)
Tak uvidíme :)

4 Vendy Vendy | Web | 4. dubna 2014 v 16:15 | Reagovat

Taky jsem to teď zapíchla, z podobného důvodu. I když v projektu jsem si nedělala násilí a fotky dala třeba i dvě nebo tři, když mi připadaly důležité.
Ale jde o to, že už se opakuju a fotit denně sedmikrásky na zahrádce nebo kafe, co jsem si uvařila, to baví jednou, dvakrát, ale cpát to tam každý týden? Proč...
Podobně jak píšeš, dalo mi to hodně, našla jsem kupodivu dost motivací a věcí k focení i k zamyšlení, byť by šlo o drobnosti. Ale mám pocit vyprahlosti a únavy, takže, podobně jako ty, jsem projekt tento týden zabalila.
Bylo to fajn, a je čas jít dál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama